Naše tělo s námi mluví neustále. Jenže v každodenním shonu ho často umlčujeme – kávou, povinnostmi, výmluvami, že „to přejde“. Přitom právě drobné signály bývají tím nejdůležitějším varováním, že něco není v rovnováze.
Únava není slabost
Neustálá únava není normální stav, i když jsme si na ni zvykly. Pokud se probouzíš vyčerpaná, i když spíš dostatečně dlouho, tělo ti možná říká, že potřebuje zpomalit. Může jít o přetížení, stres, ale i nedostatek živin nebo pohybu.
Zkus se zamyslet:
-
Máš během dne prostor na odpočinek?
-
Dopřáváš si spánek bez výčitek?
Bolest jako tichý posel
Bolest není nepřítel, ale zpráva. Opakující se bolesti hlavy, zad, žaludku nebo svalů často souvisí s dlouhodobým napětím či potlačovanými emocemi. Místo rychlé úlevy v podobě léků je dobré hledat příčinu.
Někdy pomůže změna držení těla, jindy rozhovor, odpočinek nebo zpomalení tempa.
Psychika a tělo jsou propojené
Stres, úzkost nebo smutek se neprojevují jen v hlavě. Mohou se objevit jako bušení srdce, sevřený žaludek, nespavost nebo časté nachlazení. Tělo reaguje na to, co dlouhodobě prožíváme.
Dát prostor emocím není slabost – je to forma péče o zdraví.
Signály, které by neměly zůstat bez povšimnutí
Existují projevy, které si zaslouží zvýšenou pozornost:
-
dlouhodobá únava a vyčerpání
-
změny spánku nebo chuti k jídlu
-
časté bolesti bez jasné příčiny
-
napětí, které nepolevuje
Naslouchání tělu neznamená paniku, ale všímavost.
Péče o sebe jako každodenní zvyk
Nemusíš hned měnit celý život. Stačí malé kroky:
-
pravidelné pauzy během dne
-
vědomé dýchání
-
pohyb, který ti dělá radost
-
chvíle ticha jen pro sebe
Čím dřív začneš tělo poslouchat, tím hlasitěji ti nebude muset volat o pozornost.
Naslouchat svému tělu je projev úcty k sobě samé. Protože když se naučíš vnímat jeho signály, můžeš předejít vyčerpání – a žít v větší lehkosti, klidu a rovnováze.
